Josefovo drama aneb Boží plány pro pragmatiky?

Je dobré si uvědomit, že lidé, kteří stáli na počátku židovství a křesťanství – otcové Starého zákona - měli jeden stejný zážitek. Mojžíš, Jeremijáš, Ámos, Jonáš– nikdo z nich Boha nevyhledával, a svoje poslání a povolání od Boha se zkoušeli různými způsoby odložit.

Mojžíš poukazuje na to, že neumí mluvit, Jeremijáš je mladíček. Amos upozorňuje na svoji prostotu, vždyť je jen pěstitel smokvoní a pastýř. Jonáš utíká pryč – přes moře – aby nemusel plnit Boží úkol. Každý z nich se utkává s Bohem ve svém vlastním zápase temné noci, tak jako kdysi Jákob bojoval s Hospodinem. …A i přes jejich zdánlivou neochotu a strach je používá a vede jimi svůj národ!

A pak Bůh prudce vpadl do života Marie, ačkoliv ta po ničem podobném netoužila a také do života Josefa, který po něčem podobném toužil ještě daleko méně a celá událost mu způsobila mnoho bolestí a komplikací. Bez vánočního sentimentu dneška se můžeme podívat na vánoční události jako na velké drama:

Místo toho, aby Bůh pečlivě dopředu představil Josefovi s Marií svůj plán, přichází zvěstování a Mariino „Staň se mi“! Místo toho, aby si vzal Bůh Josefa stranou a vysvětlil mu, jak se celá věc má, že se nemá bát vzít k sobě Marii, sobě zasnoubenou ženu, že bude potřeba jít do Betléma, všude bude obsazeno a tak se Ježíš narodí v jeskyni… Ale, že On – Bůh - se o všechno postará! Namísto toho si Bůh hraje s Josefem na schovávanou a Josef se rozhoduje s Marií v tajnosti rozejít , a teprve „když už to chce udělat“, můžeme říct, když už je vnitřně rozhodnutý, Bůh mu ve snu sdělí, jak se věci mají.

Vžijme se do Josefa v Betlémě. Má na starosti sobě milovanou, těhotnou ženu, která má co nevidět porodit dítě. A ne jen tak ledajaké – ale Syna Božího! Představme si Josefa, který má za celou malou rodinu zodpovědnost a nedokáže najít žádné místo k přespání, představme si jeho obavy a strach, jak to všechno dopadne, co budou jíst, zda dítě po porodu v přístřešku bez jakýchkoliv prostředků nezemře. A Bůh Josefa provází svou láskou, ale neříká mu dopředu příběh s jeskyní a pastýři, kteří mladé rodině přinesou vše, co budou potřebovat.

A stejně tak je tomu podobně i v noci při útěku do Egypta. Josef má ihned vstát, vzít dítě i jeho matku a utéct do zcela cizí země, která je vzdálená zhruba 500 kilometrů. Dnešního člověka napadne, proč Josef nemohl mít svůj sen alespoň s 24 hodinovým předstihem, aby si svatá rodina mohla v klidu a za světla sbalit své věci a Josef aby naplánoval cestu.

Vánoční příběh je velké, neokázalé drama. Je to také příběh, na němž nás Boží slovo učí, jak Bůh jedná s těmi, které si vyvolil. Většinou jim nedává dopředu ke schválení své plány, často jim nenechává ani žádný čas na rozmyšlenou. Nechává Josefa, aby při přemýšlení, zda se rozejít s Marií udělal vlastní rozhodnutí, které má pak z Božího popudu změnit. V Betlémě ho pro změnu nechává marně hledat a prosit místo ke spaní. Vánoční příběh nám předkládá Josefa jako muže obrovské důvěry a Boha jako Boha nesmírné lásky. Bůh nechává člověku svobodu i iniciativu v plnění svých úkolů. Neprozrazuje Josefovi dopředu výsledek Betlémského hledání, přesto však má připravenou jeskyni a pastýře, kteří Svaté rodině přinesou to nejnutnější.

Můžeme se v tomto inspirovat a žít tak také v našich životech. Plně věřit Bohu, že obstará vše, co potřebujeme k přežití a ještě mnohem více, abychom byli šťastní – a to ať se situace vyvíjí jakkoliv nepříznivně. Můžeme se po vzoru Josefa učit měnit své plány a rozhodnutí o věcech, které mu – jako správnému věřícímu židovi – přišly zcela jasné a korektní! A můžeme otevřít dnes svá srdce – jako Maria, Josef nebo pastýři - a tak se stát aktéry Božského dramatu, které Hospodin píše i v naší době na našich životech… Jen je třeba být připravený dát vše, mít otevřené srdce pro Boží hlas, být ochotný změnit své plány i svůj život,… s tím, že Boží drama  se změní v nádherný láskyplný příběh Boha, který se do všech detailů stará o toho, koho si vyvolil a kdo jeho pozvání velkodušně řekl: "Staň se…“

(inspirace: Marek Orko Vácha – Probouzení)